Úvod
Životopis
Vzdělávání
Koníčky
Odkazy
Co by se dělo, kdyby se Gutenberg rozhodl po vynálezu knihtisku použít neveřejný formát

 
Na první pohled by se dalo usoudit, že pokud by Johannes Gutenberg, vlastním jménem Johannes Gensfleish von Sogenloch (1397-1468), nezveřejnil ve své době objev tiskařského lisu s pohyblivým písmem, nedošlo by k ohromnému rozšíření znalosti písma a vědomostí vůbec.
Chtěla bych zdůraznit, že podstatou jeho vynálezu nebyl tisk jako takový, ale zhotovení tiskařského lisu s pohyblivým písmem. Teprve to umožnilo tisknout ne jednotlivé stránky, ale celé knihy a dokonce i v několika exemplářích. I tak vytištění jedné knihy bylo časově náročné, navíc Johannes Gutenberg nebyl ve své době uznáván (za nejstarší Gutenbergův tisk se pokládá Zlomek knih Sibyliných z 1445). V roce 1455 mu byla soudně vypovězena smlouva na tisk biblí, kterou roku 1450 sepsal s Janem Fustem. Měl tedy velmi složitou cestu k prosazení vynálezu a knihtisk se stal hybnou silou pro rozšíření vzdělanosti až po jeho smrti.
Neměla jsem tu čest se narodit do doby renesanční, a tak jsem si na pomoc pozvala podle mého názoru vskutku renesančního člověka. Spíše než jeho jméno, Rabelais (1494-1553), vám ze školních let utkvěl alespoň název jeho díla: Gargantua a Pantagruel. Renesanční člověk v sobě objevil zvláštní touhu - touhu vracet se směrem vpřed, znovu byla nalezena antika, obnoveny přírodní vědy, šířena antická literatura. Rabelais se narodil o téměř sto let později než Gutenberg a většinu svého života pobýval v Paříži, která měla již za Ludvíka XI. (1423-1483) první tiskárnu ve sklepě Sorbonny. Brzy však tiskáren v Paříži bylo dvacet a jejich počet stále rostl. Lyon na počátku šestnáctého století už měl tiskáren padesát. Německo jich tehdy mělo přes tisíc. V podstatě na sklonku Gutenbergova života se tedy knihtistisk rozjel naplno, Vergilius spatřil světlo světa v tištěné podobě v roce 1470, Homér v roce 1488, Aristoteles v roce 1498, Platon v roce 1512. Nejenom díla velikánů antiky, ale i současní spisovatelé si přišli na své. Tak například Rabelais tiskne své příběhy o Gargantuovi a Pantagruelovi u lyonského knihtiskaře Justa, který této knihy prodá za jediný měsíc víc než biblí za celý rok. Historikové usoudili, že Gutenberg stál u zrodu knihtisku. Nebyl ve své době sám, ale nebudeme mu upírat jeho velký podíl. Ale samozřejmě se našli lidé, kteří začali jeho metodu vylepšovat. Nabídka se dalšími inovace rozšiřovala a poptávka na sebe nenechala dlouho čekat. Rabelais byl schopen tento vynález díky svému nadšení a houževnatosti dokonale využít, a tím mi nemohl nepřipomenout jednoho "Gutenberga" současnosti.
Bill Gates, vlastním jménem William Henry Gates III, podobně jako Gutenberg, už od mládí působil takříkajíc v „oboru“. Gutenberg knihařství a výroba zrcadel. Gates programování (první program prý napsal ve 13 letech). Rozdíl nastává především v době, kdy tito dva velikáni působí. Společnou pro oba je se snaha své vědomosti a produkty uplatnit na komerční bázi. Zatímco před více než pěti sty lety byl Gutenberg nepochopen prakticky po celou dobu života, s rozmachem techniky v dnešní době u Gatese toto období trvalo podstatně kratší čas. Pokud by Gates neuspěl ve smlouvě s gigantem IBM obdobně jako „jeho“ předchůdce s dodávkou biblí, mohla být situace jiná.
Nemyslím si, že by se naprosto zastavil pokrok v oblasti nových technologií, ale zřejmě by se značně utlumil exponenciální růst, ke kterému dochází resp. došlo by k jeho zpoždění o několik let. Vždy každé dobré myšlence trvá jistou dobu, než ji dokáží jiní pochopit, někdy několik dní, někdy i let či desítek let nebo se na ni dokonce zapomene. Zároveň v každé oblasti působí konkurence. Dokonce i v oblasti, pro kterou se stalo synonYmem MS Windows a Office, kde má dominantní postavení na trhu jediná firma a její programové vybavení se stalo standardem existuje konkurence. Jsou jí produkty šířené zdarma případně i v podobě zdrojových kódů, které si schopný programátor může přizpůsobit obrazu svému. Dobrým příkladedem konkurence, která začíná nutit gigantický kolos Microsoft ke změnám obchodní politiky jsou různé distribuce operačního systému Linux. Budoucnost zřejmě patří otevřeným systémům distribuovaným zdarma s doplňkem v podobě různých komerčních nástaveb obsahujících pohodlnější, uživatelsky přívětivější rozhraním. Dočkáme se doby, kdy Microsoft uvolní zdrojové kódy? Rovněž do budoucna spatřuji jako schůdnější cestu standardizace formátů ne licencování. Nyní nastává velký problém ve všech oblastech (hudební nahrávky, videa, texty) s nekompatibilitou. Například i v oblasti scriptovacích jazyků (JavaScript) nebo hudebních nosičů (CD ROM) k jisté standardizaci došlo a bylo ku prospěchu věci. V oblasti textové je standardem formát RTF (Rich Text Format). Do budoucna by mohl být nahrazen formátem PDF firmy Adobe, který nejen zachovává původní formátování (bez ohledu na program, ve kterém byl dokument vytvořen), ale i komprimuje text i s obrázky. Hlavním problém spočívá v tom, kdy každá firma se snaží prosadit vlastní formát. Ideální by bylo neinvestovat do vývoje x nekompatibilních systémů, ale v rámci daného zadání a požadavků společně pracovat na jednom, který by se neustále inovoval.
slecpa[zavinac]centrum[tecka]cz
Poslední aktualizace: 25.04.2011