Úvod
Životopis
Vzdělávání
Koníčky
Odkazy
Regionální informace

MÍSTO KONÁNÍ: Městská knihovna Prostějov (pro velkou účast hotel Avion)

DATUM: 16.4.2002

LEKTOŘI: PhDr. Miloš Kvapil, Mgr. Romana Němcová, Dr. Karel Kotyza, Mgr. Michaela Lišková

Na semináři nás přivítal ředitel Městské knihovny Prostějov Miloš Kvapil spolu se starostou města Prostějova Ing. Janem Tesařem.

Seminář byl rozdělen na dvě části. Do polední přestávky jsme vyslechli tři přednášky na následující téma:

1. Jak je chápán pojem region
Mgr. Romana Němcová stručně nastínila vývoj krajů na území Moravy od 16. století až do roku 2002. Komentovala významná data ve vývoji státní správy, vznik krajů v různých obdobích, jejich funkce. V závěru své přednášky vymezila pojem Haná z hlediska etnografického (Haná jako oblast obývaná Hanáky).

2. Jaké atributy má Haná
Dr. Kotyza se pokusil vymezit Hanou z hlediska geografického. Rozdělil Hanou na oblast vrchovinnou (rozkládající se na území Drahanské a Zábřežské vrchoviny) a na oblast nížinnou (rozkládající se na území Hornomoravského úvalu). Především chtěl poukázat na skutečnost, že pojem Haná nepředstavuje pouze nížinu, ale že se na jejím území rozkládají také lesy a že klimatické a geologické podmínky jsou velmi rozmanité. Dále svou pozornost zaměřil na obyvatelstvo Hané a významná města a obce. Za nejvýznamnější považuje Prostějov, dále pak obce nedávno povýšené na města (Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou a Plumlov) a takzvané střediskové obce (Drahany, Protivanov, Horní Štěpánov, Brodek u Prostějova, Brodek u Konice, Čechy pod Kosířem, Otaslavice, Nezamyslice). Podstatnou částí této přednášky byl výčet turistických zajímavostí regionu Haná. V prvé řadě bylo představeno město Prostějov, jeho historie spolu s památkami jednotlivých období. Dále padla zmínka o turistických zajímavostech v následujících obcích a městech. Plumlov (hrad a nedaleká přehrada), Kostelec na Hané („červený domek Petra Bezruče“), Slatinice (nacházejí se zde lázně), Čechy pod Kosířem (zámecký park se vzácnými dřevinami), Jednov (větrný mlýn), Jesenec (poutní místo) a další.

3. Typologie regionálních informací
Mgr. Michaela Lišková hned na úvod nastínila obsah své přednášky. Upřesnila pojmy týkající se regionálních informací jako jsou informace, báze dat, region, regionální dokumenty, regionální osobnosti. Na příkladu Městské knihovny Prostějov naznačila spolupráci s dalšími institucemi jako jsou archivy a muzea na vytváření kartoték a databází.

Na semináři se krátkým vstupem prezentoval i PhDr. Zdeněk Bartl. Využil příležitosti, aby knihovníky požádal o pomoc v oblasti využívání polí a podpolí v regionálních bázích. Tedy ke zjištění, která pole a podpole jsou nejvíce využívána. Výsledkem by měl být návrh polí a podpolí pro použití v oblasti národních polí 9XX ve formátu personální jmenné autority.

Po obědě opět vystoupil ředitel Městské knihovny Prostějov PhDr. Miloš Kvapil, aby shrnul průběh a obsah semináře a poukázal na problémy v oblasti regionálních informací. Vyjádřil své přání, aby seminář pokračoval i v následujících letech. Nakonec vyzval knihovníky, aby prezentovali své regionální aktivity v rámci jednotlivých knihoven. V této rovině se odvíjela i následná diskuse. Městská knihovna Šumperk představila svůj projekt „Virtuální vlastivěda šumperského okresu“. Knihovna dále vydává „Pohádkové lístečky“, v koneční fázi jsou výsledkem regionálních aktivit především publikace pro děti. Knihovna Karla Dvořáčka Vyškov poukázala na problém uchovávání regionálních periodik (především Vyškovské noviny) a na jejich možné uchovávání v elektronické podobě (podobný pokus byl uskutečněn v Městské knihovně Chrudim - Chrudimsko digitálně). Městská knihovna Prostějov získala grant Městského úřadu na vydávání publikací řady „Prostějovská knižnice“. Knihovna města Olomouce vydává kalendář výročí - Osobnosti střední Moravy. Na úplný závěr jsme měli možnost projít si pracoviště Městské knihovny Prostějov.
slecpa[zavinac]centrum[tecka]cz
Poslední aktualizace: 25.04.2011